Soudní exekutor na základě závazného pokynu exekučního soudu zamítnul návrh na nařízení exekuce týkající se vymožení plnění z nájemní smlouvy na základě rozhodčího nálezu. Nájemní smlouva obsahovala rozhodčí doložku, podle níž byla rozhodkyně vybrána soukromou obchodní společností. Nejvyšší soud se ztotožňuje s postupem exekučního soudu, neboť takový výběr rozhodce je v rozporu se zákonem o rozhodčím řízení. Uvedené platí jak pro vztahy mezi spotřebiteli a podnikateli, tak i pro vztahy mezi podnikateli navzájem. Stejně tak uvedené platí i v případě, kdy rozhodce nebyl vybrán na základě konkrétních vnitřních pravidel obchodní společnosti (řádu).
Exekuční soud i soud odvolací shodně zjistily, že společnosti, které jsou účastníky řízení si nejprve sjednaly rozhodčí doložku jako součást nájemní smlouvy ze dne 6. 8. 2008, v níž se dohodly, že jejich veškeré majetkové spory vzniklé z této smlouvy nebo s ní související budou rozhodovány v rozhodčím řízení jedním rozhodcem, který bude jmenován jednatelem společnosti HONESTA, s.r.o. ze seznamu rozhodců, vedeným touto společností podle jí vydaného jednacího řádu pro rozhodčí řízení.
Po podání rozhodčí žaloby oprávněnou dne 20. 9. 2012 jmenovala jednatelka společnosti HONESTA, s.r.o. rozhodcem Mgr. Ing. Zdeňku Bělohlávkovou, která funkci rozhodce písemně přijala a následně vydala rozhodčí nález (exekuční titul). Odvolací soud uzavřel, že výběr rozhodce není možno s ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu považovat za transparentní, jelikož nešlo o rozhodce ad hoc a rozhodce byl určen členem orgánu privátní obchodní společnosti, která není stálým rozhodčím soudem. Na uvedeném požadavku transparentnosti je třeba trvat i po změně ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném od 1. 4. 2012 (dále jen „zákon č. 216/1994 Sb.“) nejen ve vztazích ze spotřebitelských smluv, ale i ve vztazích mezi podnikateli.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je-li třetí osobou, která má podle rozhodčí smlouvy (doložky) vybrat rozhodce (§ 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.), právnická osoba, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, jež rozhodce jmenuje (již bez výslovného odkazu na interní dokumenty, ale podle stejných principů) z okruhu osob, s nimiž dlouhodobě spolupracuje, jejichž seznam i nadále vede a jejichž činnost organizačně a administrativně zajišťuje, nelze takto učiněný výběr rozhodce považovat za transparentní, což má za následek neplatnost rozhodčí doložky podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Vůle stran vyjádřená v rozhodčí doložce nemůže být respektována, jelikož odporuje pravidlům spravedlivého procesu.
Nejvyšší soud uzavřel, že odvolací soud nepochybil, jestliže dospěl k závěru, že vydaný rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu.
(cit. podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3662/2014)
