Žalobce, bývalý klient, se dožadoval náhrady škody, po žalované, své bývalé právní zástupkyni (advokátce). Žalovaná advokátka byla pověřena zastoupením žalobce k uplatnění nároku na zaplacení poloviny hodnoty členského podílu v družstvu, což učinila podáním žaloby na zaplacení 650.000,- Kč, kterou ovšem následně vzala pokynu žalobce zpět. Žalobci se nárok na zaplacení částky následně promlčel. Žalovaná advokátka se bránila tím, že mezi právní mocí zpětvzetí žaloby a promlčením uplynuly 4 měsíce, kdy mohl sám žalobce částku znovu zažalovat. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud advokátka jako odborník neposkytla žalobci jako laikovi dostatečnou radu ohledně promlčení, je odpovědná za vznik škody.
Žalobci vznikla škoda dne 1. 10. 2008, kdy se jeho právo na vyplacení odpovídající části členského podílu v družstvu promlčelo, neboť 1. 10. 2005 nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla výlučným členem družstva určena jeho bývalá manželka; žalobce měl možnost ještě cca čtyři měsíce před uplynutím promlčecí doby podat žalobu znovu, neboť řízení bylo pravomocně zastaveno ke dni 2. 6. 2008, na základě skutečnosti, že žalovaná advokátka později vzala žalobu bez souhlasu žalobce zpět, neboť se domnívala, že nalézací soud žalobě nevyhoví.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není pochyb, že k povinnostem žalované jako advokátky patřilo i to, že měla poučit klienta, jakým jiným (adekvátním) způsobem se může domoci svého nároku. Pak se ovšem do situace, kdy mu zbývaly pouhé čtyři měsíce z původní tříleté promlčecí doby k uplatnění nároku na peněžité plnění, pro něž ostatně dosud řízení vedl, žalobce dostal právě pro porušení právní povinnosti žalované advokátky, která jej připravila o procesní postup, jak pohledávku vydobýt.
Jestliže advokátka následně neposkytla klientovi žádnou radu, jak dále postupovat, nelze na úvaze, že žalobce měl sám znovu podat žalobu poté, co ji kvalifikovaný odborník vzal zpět, stavět závěr o přerušení příčinné souvislosti nečinností žalobce. Takový přístup klade přehnané nároky na postup laika a okolnost, že si žalobce v poměrně krátké době zbývající do promlčení nároku nepočínal odborně zdatněji než jím zmocněná advokátka, nemůže představovat příčinu, která by nastoupila nezávisle na prvotní příčině (pochybení advokátky) a byla by rozhodujícím důvodem promlčení pohledávky.
(cit. podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1315/2013)
