Při zpoždění nebo nedodání zavazadla v letecké přepravě lze žádat náhradu za ztracené věci, resp. za poškozené zavazadlo, avšak nikoli za „pokaženou dovolenou“. Pro nárok na paušální náhradu za zpoždění ve výši 250 EUR v případě zpoždění delšího než 3 hodiny nelze do délky zpoždění započítat také dobu strávenou reklamací.
Podle rozhodnutí Městského soud v Praze sp. zn. 19 Co 241/2017
Žalobce se domáhal náhrady škody na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 s tím, že požadoval částku 1.061,39 EUR s příslušenstvím s tím, že se jedná o nároky cestujícího v letecké přepravě v souvislosti se zpožděním letu. Uvedl, že s partnerkou cestoval do Catanie s přestupem v Římě, přičemž letadlo mělo při příletu zpoždění 2 hodiny a další téměř dvě hodiny trvala reklamace ztraceného zavazadla, čímž celkové zpoždění přesáhlo hranici 3 hodin.
Žalobce za zpoždění letu nárokoval paušálně 250 EUR za sebe i partnerku s tím, že svoji aktivní legitimaci dovodil z toho, že je jeho družkou a vedou společnou domácnost. Náhrada škody partnerky spočívala v tom, že si musela koupit nezbytné hygienické a další potřeby za částku 322,92 EUR. Další škodou byla jízdenka na vlak do nejbližšího města, kam musela jet na nákup, a to 5 EUR a v konečně 40,56 EUR za nákup nového zavazadla, jež bylo dodáno opožděně a poškozené. Žalobce dále uplatnil nárok na úhradu částky 182,91 EUR jakožto náhradu části nákladů vynaložených na letenky a ubytování v poměru odpovídajícímu 2 ztraceným dnům oproti celkové délce dovolené za situace, kdy zavazadlo jeho partnerky přišlo až po dvou dnech a nemohli tak trávit dovolenou dle svých představ. Museli totiž čekat v místě ubytování na dodání ztraceného zavazadla.
Soud prvního stupně přiznal žalobci pouze částku 372,92 EUR představující náklady na nákup hygienických potřeb, které byly ve pozdě dodaném a poničeném zavazadle a za nákup nového zavazadla. Všechny zbývající nároky soud prvního stupně zamítl s tím, že do doby zpoždění nelze započítávat čas strávený reklamací a dále nelze na základě jednoho nedodaného zavazadla dospět k závěru, že žalobcova dovolená byla po dva dny bezcenná. Žalobce totiž ani po poučení soudem nedoložil konkrétní vzniklé škody.
K odvolání žalobce odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Současně uvedl, že soud prvního stupně správně dovodil, že žalobce by se mohl domáhat náhrady škody způsobené mu nedodáním zavazadla, ale nemůže žádat paušální částku náhrady, neboť zpoždění netrvalo 3 hodiny. Žalobce tedy musí prokázat konkrétní škody. Pokud tuto náhradu odvozuje od prosté ztráty času, může jít v podstatě o nemajetkovou újmu, jejíž úhrady se lze domáhat za podmínek § 2971 o.z. . Za situace, kdy žalobcem nebyly tvrzeny žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že právě zpoždění tohoto konkrétního zavazadla bylo způsobeno hrubě nedbalostním porušením důležité právní povinnosti žalované či dokonce úmyslně z touhy zničit nebo ublížit, soud neshledal podmínky dle § 2971 o.z. pro přiznání náhrady nemajetkové újmy. Soud hodnotil jednání žalované jako prostou nedbalost, jež je předpokládána v § 2911 o.z., jež ovšem neodůvodňuje přiznání nemajetkové újmy.
Pokud jde o náhradu za zmařenou dovolenou, zde soud konstatoval, že si žalobce s partnerkou samostatně sjednali přepravu i pobyt, neuzavřeli smlouvu o zájezdu dle § 2521 o.z. a nelze proto použít zvláštní úpravu náhrady škody dle § 2541 a 2543 odst. 1 o.z. Navíc objednané služby přepravy i ubytování v plném rozsahu čerpali a ve využití těchto služeb jim opožděné dodání zavazadla nijak nebránilo. Nejde tedy o marně vynaložené náklady za nevyužité služby v důsledku škodní události.
