Při tzv. černém odběru elektrické energie má odběratel právo na to, aby soud určil výši náhrady škody s přihlédnutím ke všem okolnostem, nikoli pouze mechanicky podle Vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.
Okresní soud v Chrudimi se obrátil na Ústavní soud České republiky s návrhem na zrušení Vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, neboť tuto vyhlášku považoval za protiústavní především proto, že porušuje čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a tím i princip rovnosti při ochraně vlastnického práva. Okresní soud měl za to, že pokud vyhláška stanoví výši náhrady škody paušálně, porušuje základní práva škůdce zejména tím, že plní sankční funkci a žádným způsobem nezohledňuje skutečně vzniklou škodu.
Ústavní soud dospěl k závěru, že každý soud je podle § 95 odst. 1 Ústavy České republiky při rozhodování vázán zákonem a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Z toho plyne, že vyhláškou obecný soud zásadně vázán není. Soud tedy může účelem zjištění škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny způsob výpočtu výše škody obsažený ve vyhlášce použít, a to zcela, nebo zčásti. Soud však podle Ústavního soudu může pro svůj závěr o výši škody vzít v úvahu veškeré okolnosti případu, tedy například také předchozí historii spotřeby energie, nebo může provést výpočet také jakýmkoli jiným spravedlivým způsobem.
Soud by tedy bez ohledu na vyhlášku měl rozhodnout o výši škody tak, aby se co nejvíce přiblížil skutečné neoprávněné spotřebě energie.
S ohledem na výše uvedené proto Ústavní soud předmětnou vyhlášku nezrušil, avšak fakticky závěry navrhovatele potvrdil.
