Samotný fakt, že se žalovaný dlouhodobě nezdržuje v místě svého trvalého bydliště, není dostatečným důvodem pro změnu příslušnosti jeho soudu, a to ani z důvodu hospodárnosti řízení.
Podle Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. ledna 2014, sp.zn. 25 Nd 371/2013
Nejvyššímu soudu byl předložen Okresním soudem v Děčíně soudní spis spolu s návrhem žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci, který je odůvodněn tím, že žalovaná již delší dobu bydlí v okrese Olomouc a její možnost účastnit se soudního jednání Děčíně je vzhledem ke značné vzdálenosti obou míst minimální, navíc náklady na takovou účast by byly příliš vysoké a řízení z toho důvodu naprosto nehospodárné. Žalovaná rovněž namítá, že lze předpokládat, že žalobce se na rozdíl od ní soudního jednání nezúčastní.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Okolnosti uvedené žalovanou nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání Okresním soudem v Děčíně, u nějž již řízení probíhá. Samotná okolnost, že jeden z účastníků řízení se zdržuje mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci. Náklady účastníků na dopravu jsou běžnou součástí nákladů řízení a v tomto ohledu nelze bez důvodů zvláštního zřetele hodných zvýhodňovat jednu stranu na úkor druhé.
